Ve čtvrtek 19. března navštívilo 11 žáků 9. třídy a 2 žáci 8.třídy Státní muzeum Osvětim. Osvětim (Auschwitz) byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem, symbolem holokaustu a jedním z nejtemnějších míst evropských dějin. Vznikla roku 1940 u polského města Oświecim a během své existence se stala místem utrpení a smrti více než 1,1, milionu lidí. Muzeum připomíná, kam může vést nenávist, rasismus a totalitní ideologie. Původně sloužil jako vězení pro polské politické vězně, kteří byli využíváni k otrocké práci. Postupně se rozrostl do komplexu tří částí: 1. Auschvitz I – původní tábor, administrativní centrum 2. Auschvitz II – největší část, hlavní vyhlazovací centrum 3. Auschwitz III – Monowitz – pracovní tábor. Jak tábor fungoval? Do Osvětimi přijížděly transporty Židů, Romů i dalších skupin z celé Evropy. Po příjezdu probíhala selekce – část lidí byla poslána na nucené práce, většina však přímo do plynových komor. V táboře panovaly extrémě kruté podmínky: hlad, nemoci, násilí, nelidské tresty. Nacisté zde prováděli i lékařské experimenty, například Josef Mengele na dětech a dvojčatech. Tábor byl osvobozen 27. ledna 1945 sovětskou armádou. Tento den je dnes připomínán jako Mezinárodní den památky holokaustu. Z Traplic jsme vyjížděli velmi brzy, už v 3:30, prohlídku jsme měli na 8:10. Všichni účastníci dorazili včas. Jeli s námi i žáci ze základní školy Zlín - Malenovice. Naše exkurse začala v koncentračním táboře Auschwitz I. Dostali jsme průvodce a sluchátka. Během výkladu průvodce jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí z historie vzniku tábora a jeho fungování. Prohlédli jsme si ubytování, vězeňské cely, umývárny, ale i kufry, boty či nádoby, které přežily své majitele. A které se staly němým, ale přesto výmluvným svědkem zmařených lidských životů. Poté jsme se přemístili do druhé části vyhlazovacího tábora Auschwitz – Birkenau, která nás překvapila velkou rozlohou. Každý z nás si pak odvezl domů velmi silné zážitky. Všem účastníkům děkuji za dochvilnost, trpělivost a spolupráci. Eva Tomášů
